Židé pražského ghetta, buď z vlastního rozhodnutí, nebo z rozkazu vrchnosti, byli od starodávna pražským městům, jak se píše v kronikách, „ochotnými hasiči“.
Chránili tak své křesťanské sousedy, kteří jimi pohrdali. Zásluha to byla ve středověku nemalá, poněvadž Praha ještě v XVII. století měla velké množství domů se střechami pokrytými šindelem a oheň zde propukal dosti často.
Židé byli hasiči opravdu horliví, vypravuje o tom i jeden starý letopisec. „Roku 1525, když mlýn na Poříčí hořel, židé hasili snažně, a křesťané, co kde mohli, kradli“.
Se svými konvicemi, háky a ručními stříkačkami za ohněm běželi i hodně daleko! V knize města Hradčan (Archiv pražský č. 213) čteme v účtech z roku 1607, že dáno za pivo židům, když hořelo u Michalovic, 30 grošů a za žemličky 12 grošů. Tedy až do horního města Hradčan musili chodit hasit.
Kdykoli bylo v Praze slavnostní shromáždění lidi, židovští mladíci a muži v počtu několika set musili být s korbely připraveni u pražských kašen, poněvadž při velkém shromáždění lidí bylyvždy oprávněné obavy ze vzniku ohně. Příkladem je rok 1619, kdy při korunovaci Fridricha z Falce za českého krále bylo postaveno ke kašnám 400 židů.
Kdykoli také Praha měla před branami nepřátelskou návštěvu a dělové koule lítaly do města, vždy zase židé stávali u kašen, odkud pak s vodou běhali tam, kde hořelo.
Chránili tak své křesťanské sousedy, kteří jimi pohrdali. Zásluha to byla ve středověku nemalá, poněvadž Praha ještě v XVII. století měla velké množství domů se střechami pokrytými šindelem a oheň zde propukal dosti často.
Židé byli hasiči opravdu horliví, vypravuje o tom i jeden starý letopisec. „Roku 1525, když mlýn na Poříčí hořel, židé hasili snažně, a křesťané, co kde mohli, kradli“.
Se svými konvicemi, háky a ručními stříkačkami za ohněm běželi i hodně daleko! V knize města Hradčan (Archiv pražský č. 213) čteme v účtech z roku 1607, že dáno za pivo židům, když hořelo u Michalovic, 30 grošů a za žemličky 12 grošů. Tedy až do horního města Hradčan musili chodit hasit.
Kdykoli bylo v Praze slavnostní shromáždění lidi, židovští mladíci a muži v počtu několika set musili být s korbely připraveni u pražských kašen, poněvadž při velkém shromáždění lidí bylyvždy oprávněné obavy ze vzniku ohně. Příkladem je rok 1619, kdy při korunovaci Fridricha z Falce za českého krále bylo postaveno ke kašnám 400 židů.
Kdykoli také Praha měla před branami nepřátelskou návštěvu a dělové koule lítaly do města, vždy zase židé stávali u kašen, odkud pak s vodou běhali tam, kde hořelo.
(kp, hasicskelisty.cz, foto:arch.)
Email
Tisk
