Čtyřkolový pošinovací žebřík - český vynález

[ title]
V druhé polovině devatenáctého století došlo k velkému rozšíření hasičství. Nastala také přirozená snaha, aby nářadí užívané při hašení se zdokonalilo a vynalézalo se nové.

Jedním z nejdůležitějších nástrojů, které hasičství ke své prospěšné práci potřebuje, je požární žebřík.

V dřívějších dobách se užívaly obyčejné žebříky. Jejich používání však bylo pro hasiče namáhavé a nebezpečné, proto se hledalo řešení odpovídající novým potřebám.

S vynaložením veškerých vymožeností tehdejší moderní techniky byl sestrojen žebřík, který novým poměrům úplně vyhovoval. Mohl dosáhnout až ke špičce kostelní věže a přes to se dal lehce ovládat a řídit. Byl to tak zvaný pošinovací žebřík.

Název dostal podle toho, že se skládal z více dílů, které bylo možné nad sebe pošinout, nebo jak bychom dnes řekli posunout. Žebříky se daly namontovat na podvozek, nebo na vůz a dopravit tak na místo požáru.

První čtyřkolový pošinovací žebřík sestrojil u nás vlakový strojvedoucí Karel Füdler, který si v roce 1876 dal tento svůj vynález také patentovat. Patent prodal roku 1879 smíchovské firmě R.A.Smekal za 1200 zlatých.

První velký čtyřkolový pošinovací žebřík byl vystaven v roce 1880 v Těšíně a Smekal za něj získal čestnou výstavní cenu a poděkování od sboru Těšínského, který si ten žebřík koupil.

Před tím se vyráběly jen žebříky dvoukolové. Později Smekal několikrát upravil konstrukci, až dospěl k tvaru, který je na našem obrázku. Tento žebřík byl zhotoven pro královské město Plzeň.

(kp,hasicskelisty.cz,foto:arch.)